Rozhodl se manžel (či manželka), že odejde ze společného domova, sbalil kufry a v západu slunce zamířil do zdánlivě zářné budoucnosti v novém útočišti?

Proč ne, jen by měl vědět, že už není tak lehké vrátit se zpět.

I přesto, že po odchodu jednoho z manželské dvojice nadále nemovitost jako předmět společného jmění manželů spadá až do jeho vypořádání do společného jmění, manžel, který se rozhodl společnou domácnost opustit, se takovým činem dobrovolně vzdává možnosti tuto nemovitost znovu obývat a využívat tak výhod vlastního bydlení.

Občanský zákoník v několika svých ustanoveních deklaruje význam ochrany bydlení rodiny, a to i bydlení rodiny, kterou se jeden z manželů rozhodl ve společném obydlí zanechat, domácnost opustit a odstěhovat se.

Podaný návrh na rozvod manželství pak není nutně podmínkou poskytnutí ochrany domácnosti opuštěného manžela, nicméně většinou k odchodu manžela dochází právě z důvodu trvajících problémů v manželství a jeho rozpadu. Odchodem z obydlí manžel samozřejmě neztrácí právo na řádné vypořádaní domu, který je součástí společného jmění manželů, nicméně k takovému vypořádání může vést dlouhá cesta, a to především v situaci, kdy rodinu tvoří také nezletilé děti. Soud před samotným jednáním o rozvodu a případně i jednání o vypořádání bytu či domu je povinen vypořádat otázky ohledně formy péče o nezletilé děti a řízení pak může trvat i několik měsíců či let.

Občanský zákoník nicméně v případě opuštění rodinné domácnosti manželem dává přednost ochraně rodiny a její domácnost, nad právem vlastnickým. Pokud manžel ať již po dohodě či svým jednostranným jednáním opustí společnou domácnost, nemůže následně ohrozit ochranu bydlení druhého manžela tím, že by se bez jeho souhlasu vrátil. Společná domácnost může být znovu obnovena, ale pouze za souhlasu obou manželů.

Je na místě si uvědomit, že opuštění rodinné domácnosti není pouze fyzický akt, ale také právní jednání, které má za následek zánik práva na bydlení, a naopak ochranu práva na bydlení opuštěného manžela.

Sám Nejvyšší soud České republiky ve svých rozhodnutích zdůrazňuje, že existence rodinné domácnosti v domě je jednou ze základních podmínek vzniku i trvání práva bydlení.

Projeví-li jeden z manželů vůli opustit rodinnou domácnost s úmyslem se do ní nevrátit a neobnovit společné soužití, rodinná domácnost z pohledu práva s takovým manželem zanikla, a naopak ochrany se dostává rodinné domácnosti, kterou tvoří opuštěný manžel, případně děti.

Opuštění rodinné domácnosti má za následek zánik práva na bydlení manžela, a naopak zachování práva na bydlení opuštěného manžela a dětí.

Následkem popsaného jsou pak nová práva a povinnosti související s obydlím opuštěného manžela a také manžela, který odešel.

Je manžel, který opustil společnou domácnost nadále povinen hradit pravidelné splátky je-li byt či dům zatížen společným hypotečním úvěrem?

Je opuštěný manžel oprávněn bez souhlasu druhého manžela provést výměnu zámků k domu či bytu ve společném jmění manželů?

Je manžel, který opustil rodinnou domácnost oprávněn vstoupit za pomocí zámečníka do bytu či domu ve společném jmění manželů?

Je takové jednání manžela, který opustil rodinou domácnost způsobilé naplnit skutkovou podstatu trestného činu?

S těmito a dalšími otázkami nejen rodinného práva jsme Vám v naší kanceláři připraveni kdykoliv asistovat. Obraťte se na nás na emailové adrese: info@advokatky.cz. Rádi Vám pomůžeme Vaši situaci vyřešit a objasnit.

Mgr. Michaela Hošková, advokátka

Pajerová Sedláčková ADVOKÁTKY s.r.o.

10.06.2024